Štítek: pivo

Teplo. Vedro. Strašný teplo. Čím se blíží moře, tím teplota roste. Hraju se sluncem bojovku. Výhrou je stín. Přecházím na taktiku chůze – pauza v přesně daných intervalech. V městě Macanet de Cabrenys pauzíruju, dokupuju zásoby a užívám si místní autentičnosti. Potkávám samé korkové duby. Zažiju hezký podvečer v La Vajol s vyhlídkou na moře v dáli. Spím na prasáka v lese u trailu, pod širákem. Nesnáším katalánské komáry.

Po ranním koňském budíčku šlapu dál. Dnes mě doprovází Spotify a dost velký fláky. Před Dorrií se ztratím v kleči. Tahle část je vskutku špatně značená. Poslední kilometry před Planoles jedu na morál. Kemp v Planoles je malý, rodinný, vedený ráznou paní majitelkou. Přidám se k holandskému páru a Xavimu z Barcelony. Jsem na vážkách, jestli zůstat nebo kopnout ráno do vrtule.

Z údolního bivaku na španělské straně stoupám zpět na hřeben. Značení mi dává zabrat. Bez Mapy.cz bych tam bloudil ještě teď. Přestávkuju na Refugiu de Malniu. Visí tu fotka Kiliana Jorneta, když tudy přebíhal. Bivakujeme s Pauem u Refugia de La Feixa. Slunce zapadá za zvuků kytary a zpěvu slečny, která to tu vede.

Pokud přechod sedla Cuello de Tebarray měl být ten nejtěžší den, dnešní jej jednoznačně předčil. Z hlediska fyzičky byl dnešní úsek masakr. Od refugia de Goriz jsme směřovali k Refugiu de Pineta. Cesta byla jako na horské dráze. Pivo v cíli bylo za odměnu.

Z Ochagavii makám do dalšího horského městečka Isaby. Jakmile se vyškrábu na hřeben, cesta dál vede po náhorní plošině. Den je jak korálek a výhledy na vysoké hory v dálce byly úžasné. Po obědě jsem potkal Polku Zuzu. Od té doby kráčíme spolu. Následuje milé setkání s Nadirah a klukama z Jeny v Isabě večer u piva. Slavnosti a punkový spaní na balkoně sportovní haly.

Pochod od úpatí Lužických hor z města sklářů Nového Boru na začátek CHKO Kokořínsko.

Běh na pohodu. Tentokrát s malinko větší převahou asfaltu. Opět v dobré dojezdové vzdálenosti od Prahy v krásné přírodě Brd. Zakončeno v pivovaru Hostomice.

Trailový běh kousek od Prahy po lesních pěšinách, bez lidí, s finišem v Pivovaru Zichovec.