Štítek: Cap de Creus

Pocity a postřehy z projití dálkové trasy GR11 na španělské straně Pyrenejí.

Když to nezvorám, bude to poslední den na trailu. V noci jsem se proklínal za výběr místa. Z romantiky se stal thriller. Vítr mi nenechal vydechnout. Vlhko, které se o hřeben zaráželo, kondenzovalo na mém spacáku. Radost mi udělá setkání s Mariem a se Zuzou. Závidím jim, že už nikam nemusí. Původní úvaha, že bych si dnes v El Port de la Selvě odpočinul a na Cap de Creus šel až druhý den, není přijata. Ještě bych se rozseděl a nikam nedošel. Každým kilometrem stoupá moje nervozita. Jsem už tak blízko a pořád tak daleko. Touha dokončit celou GR11 je obrovská. Strach ze zranění nebo kolapsu těsně před cílem sílí. Pochyby zamačkávám a tlačím káru do cíle. Vděčnost na místo dojetí je to, co v cíli, na majáku na Cap de Creus, prožívám. Afterparty se koná u Cadaquese v zátoce.

Předposlední den mého putování je tady. Znovu svádím boj s horkem. Pau mi připraví speciální úkol. Najít jeho zapomenuté trekové hole. Nedaří se mi. Trasa mě protáhne úsekem plným kaktusů a pichlavých keřů. Pro mě je to křížová cesta. Sůl v ranách tomu dodá punc utrpení. Dnes dojdu k moři. Do Llancy, kde si dám večeři. Cesta by tu mohla skončit. Ale cíl je ještě dál. Na Cap de Creus. Pokračovat budu zítra. Spím nad Llancou na hřebeni, kde mi oblačnost ukáže, že nejsem pánem situace.