GR11 – DEN 18.

Do 8:00 musí být všechny stany u Gorizu pryč. Kvůli regulím NP a kontrole rangerů. V 6:45 se soukám ven. Většina lidí je na nohou. Někteří už vyrážejí na trek.

Sprcha je milé pohlazení po ránu.

Back on trail jsme v 8:45. První kilometry jsou do kopce.

Na rozcestí máme na vybranou. Buď vezmeme klasickou trasu GR11 nebo její alternativu. Alternativa má tu výhodu, že přechází po okolních kopcích (průvodce říká, že terén je exponovaný), neztratíte výšku. Pro je Zuza. Zbytek pánů včetně mě hlasuje pro oficiální cestu. Na konci dne uznáme, že měla Zuza pravdu:)

Ze sedla Collado Superior de Goriz slézáme dolu. Sestup vede těžkým terénem. Část je zajištěna ocelovým lanem. U řeky pauzírujeme.

To co jsme slezli, lezeme z údolí nahoru. Mně se tak nechce. Tři a půl kiláků do sedla Collata de las Olas o de los Maquis (2456 m.n.m.).

Obědváme v Colladu de Anisclo (2453 m.n.m). Informujeme se na Mária, zda již prošel. Nikdo z přítomných ho neviděl. Zachvíli se vynoří kluk v červeném triku. Dal si relax u řeky. Jsme kompletní.

Před námi je největší „zabíječka“ dne. Na 3 kilometrech spadneme k Refugio de Pineta o 1200 výškových metrů. Při obědě si říkám, kudy tudy proboha vede cesta dolů. Stěna je příkrá. Lízne mě závan strachu.

První metry se jde klikatou cestou. Není to tak strašné, jak to ze shora vypadalo. Raduju se, že největší peklo je za námi. Mýlím se. Sranda začne v lese. Přelézáme šutráky. Klouže to. Někde je jištění lany.

Potkáme dva kluky. Jdou pomalu. Jeden je zraněný. Při sestupu si udělal něco s kolenem. Jeho buddy mu pomáhá. Cíl mají jediný, dojít na refužko.

Dolu dojdeme dobití. Dneska to byl na převýšení extrémně těžký den. Všichni cítíme kolena.

U Refugia de Pineta potkáme dámskou jízdu z Čech. Dámy jdou z Isaby do Vielhy. Dva týdny a spí po refužkách. To je panečku dovolená😄

Kousek od refužka stavíme bivak. Už nejsme v NP. Okolo jsou stany a obytňáky.

Večer jdeme do Pinety na pivo. Venku leje jako blázen. Je tu příjemná, rodinná atmosféra víc než na Gorizu. Je to jako Goriz=Luční Bouda a Pineta=Bufet na Rozcestí:)

Ve 20:00 všichni večeří. Sedíme venku. Prší. Vaříme si večeři.

Když mám dojedeno, přinese mi jedna z českých holčin zbytek kuřete. Prý je veganka a jídlo by nechala😆 S vřelým díkem přijímám. V duchu se sám sobě zasměju. Musím vypadat zuboženě, když mi lidi nosí zbytky od večeře🤣

Fabián povídá „dneska piju jen kolu.“ Jasný. Pivo si dá i Mario, který normálně nepije. Cucá to jak limonádu.

Zuza zprostředkovala vyšetření zraněného Holanďana, kterého jsme střetli při sestupu.

Dík patří Přemkovi a Naše. Sympaťáci z Polska kousek od Českého Těšína. Jdou celou GR11. Opět klobouk dolu👏 Přemek je lékař. Říká, že to má kluk přetížený. Může jít, kolik mu bolest dovolí.

Je 22:23, kdy končím tento report. Stále tu sedíme. Venku prší. Do mokra se nikomu nechce:)

Ujito: 13km
Nastoupáno: 950m
Naklesáno: 1883m
Kumulativní vzdálenost: 341km