GR11 – DEN 33.

Kluci mě vytáhnou ze spacáku. Stijn dělá skupinový selfie. Vypadám na fotce, jako kdybych spadl do úlu😅

Kluci mizí. Suším věci. Píšu report. Ten si před odesláním nedopatřením smažu🙈No nic. Znovu začnu psát až večer.

Čeká mě od startu výšvih do sedla. Předbíhám skupinu turistů. Kopec mi dává zabrat. Nahoře se mění ve skotskou vysočinu. To už se jde pěkně. Dolu je to zase ostřejší klesání. Všude samý dobytek.

Namířeno mám k Refugiu de Malniu. Dva kiláky před cílem se ztratím. V zarostlým traversu minu značku. Dvacet minut se lopotím v kopci. Mapy ukazují, že jsem plus minus správně. Skutečnost je jiná. Nevím, zda se pohnout směrem nahoru nebo dolu. Značku nevidím. Když už mě to přestane bavit, jdu nahoru. Nalézám trail a vracím se na značku.

Dneska od rána není značení bůhvíjaký. Před refužkem obědvám. U chaty je velký plac pro kempink. Na chatě se zastavím na kávu. Koncentrace výletníků je na tomto místě obrovská. Spousta lidí zde tráví dovolenou. V chatě je fotka ultraběžce Kyliana Jorneta s podpisem, když přebíhal GR11.

Po obědě sem utlumený. Po chvíli se v lese zastavím. Najdu si v lese palouček a na půl hodiny se natáhnu. Div neusnu.

Původně jsem si říkal, že bych těch 15km do Puigcerdy docvakl a skončil v kempu. Toto nakonec zavrhuju. Pau mluvil o refugiu de La Feixa, kde bude dnes bivakovat. Je to necelý 4 kilometry od refugia de Malniu.

Jdu k Feixa. Tam si hoví vysmátý Pau v křesílku a lemtá piváka. Přidávám se k němu. Refužko je malé. Je to takový bufík s křesílkami a lavicemi. Místo je neuvěřitelně parádní❤Je odsud výhled na okolní hory a dolu do měst, do Francie.

Chatu vedou fajnoví lidé. Dovolí nám postavit si vedle bivak. Chata nemá elektřinu. Přes den jedou na soláry. V noci čelovky a svíčky. Nedaleko je voda z vydatného pramene/fontány. Paráda.

Sedíme s Pauem. Pijeme piva. Pau pak přináší lokální brusinkovou pálenku. Je to slabý a sladký. Ale po večeři to dělá na žaludek dobře:)

Vařím znovu bramborovou kaši se sýrem a voříšky. Obsluha nás upozorňuje na lišky. At dáme pozor na jídlo, že si ho uměj odnést od stanu.

Holka z refužka se ptá, zda je ok, když bude hrát na kytaru. Říkáme, no to je jasný přeci😃Tak si tak hraje a zpívá. Slunce zapadá. Je to dobrý. S Pauem se shodujeme, že by bylo lepší tu být sesvýma holkama než spolu🤣

Večer jsme jediní hosté. Okolo se pasou krávy a koně. Na refužku je klid. Sem rád, že jsem se nehnal dolu a zůstal tu, v 2150 m.n.m. Úžasné místo a ještě lepší lidé, kteří ho vedou. V noci je kosa.

Ujito: 13km
Nastoupáno: 826m
Naklesáno: 733m
Kumulativně ujito: 601km

PS: minul jsem dnes po cestě důležitou věc. Rozcestník, který poprvé ukazuje na Cap de Creus. Cíl mojí cesty. Cíl GR11. Ukazuje, že zbývá „jen“ 233km.