Štítek: Katalánsko

Pocity a postřehy z projití dálkové trasy GR11 na španělské straně Pyrenejí.

Farmář ani divočáci si pro nás v noci nepřišli. Ráno jsem celej rozlámanej. Snažím se kluky nebrzdit. Vyrážíme všichni tři společně. Jake to k refužku Talaixa táhne v tempu vyjímečném. U refužka doplníme vodu. Zbytek dne s ní nelze počítat. Za refugiem Refugi de Sant Aniol d’Aguja svlažíme svá těla v přírodních bazéncích. Když končíme, navalí se tam tolik lidí, že to přestává být pěkný. Rozhodujeme se dopřát velký luxus v podobě jediného kempu široko daleko. Kemp je nejdražší na celé GR11. Odpočinek jak má být je zakončen večerním koncertem nadějné písničkářky.

Po probuzení stoupám lesem vzhůru. Na hřebeni je tolik hezkých míst, kde by se dalo složit hlavu. Zamávám na rozloučenou vysokým horám a Nurii v dáli. Moře volá. Katalánci mě překvapí svou vášní pro sběr hub. Nadšení pro jejich sběr mi demonstroval i Pau, když griloval hřiba. V Mollu dokoupím zásoby. V Begetu se zchladím vychlazenou Estrellou. Ke konci dne se přidám do skupiny dvou hikerů. Kráčíme tři.

S Pauem dáme kávu na refužku. Tu nám majitelé rádi připraví. Po snídani zabalíme a rozloučíme se. Pau jde na chalupu, kterou mají nedaleko od Puigcerdy. Já pádím dolů do města. Potkám Tonyho a Claudii. V Puigcerde se najím a dokoupím zásoby. Nezůstanu na noc. Nasekám tam dalších 10km. Spím s výhledem na lyžařský resort La Molina. V noci slyším volání kovbojů a jejich psů nahánějíc dobytek.

Z údolního bivaku na španělské straně stoupám zpět na hřeben. Značení mi dává zabrat. Bez Mapy.cz bych tam bloudil ještě teď. Přestávkuju na Refugiu de Malniu. Visí tu fotka Kiliana Jorneta, když tudy přebíhal. Bivakujeme s Pauem u Refugia de La Feixa. Slunce zapadá za zvuků kytary a zpěvu slečny, která to tu vede.

Vyspalej do růžova si to šinu dál. Dnešní etapa je kochací. Pozvalna stoupám 12km podél řeky Riu Madriu k Refugi de l’Illa. Moderně zařízené refužko leží na hezkém místě. Cestou potkám nového kamaráda z Holandska – Stijna. Pau nás přizve bivakovat s ním na jeho super tajném místě. Večerní vyprávění u ohínku je třešničkou na dortu.

Z bivaku za Estaonem mě čeká další výživný den. Výškových metrů ani tepla neubývá. V Tavascanu si dopřeju pauzu a dokoupím zásoby. Přečkám bouřku ve vesnici Boldis Sobira. Spím pod hřebenem s krásným výhledem do okolí. Všude je ticho a klid hor.

Z koňské cabany trekujeme na Refugio Restanca. Mário mi utíká. Na chvíli ztrácím svou kšiltovku. Opět ji naleznu. Pauzírujeme na Refugiu Colomérs. Znovu se těžce rozhodujeme, jestli zůstat nebo jít vstříc bouři v horách. Dotáhneme to až do národního parku Estany de Sant Maurici v Katalánsku. Jak se stmívá, je to kvapík s hledáním bivaku. Spíme jako králové.