Krušné hory – z Aše na Boží dar
Do Aše
Nejzápadnější výspa naší vlasti. Vlakem to sem z Prahy trvá tři a kousek času. Nádraží v Aši nepatří mezi perly architektury. Svou největší slávu má za sebou.
Spěcháme na fotbal
Rovnou to hrneme na Skalnou, rodiště Pavla Nedvěda a také start závodu 1000miles, s malým pupíčkem přes německý Schönberg. Před Skalnou doporučuju ochutnat pramen Kyselky. Ve Skalné dáme rychlý pivo a pokračujeme směr Luby.
Přicházíme na začátek fotbalu Česko-Dánsko v rámci Eura. Pivo je jako křen, smažák je jak od maminky a fotbal, tomu dávaj šťávu místní štamgasti. Každej by to zahrál líp než Pavel Nedvěd:) S jedním se dávám do řeči na záchodě. Když se zeptá, kde budeme nocovat, padá doporučení na Vysokáč, tedy Vysoký kámen, tam je to prej pěkný:)
Jdeme spát na Vysokáč
S Honzou mu musíme dát za pravdu. Přicházející soumrak nasvěcuje soustavu obřích kamenů s nádhernou vyhlídkou do okolí. Vskutku magické místo. Bivak rozbalíme opodál u poutního místa. Je zde pěkný přístřešek s lavičkama. Ráno jsem zeslintanej od slimáků.
Pivo a párek v Krušnohoru
Míříme do Kraslic. Pivo tu vaří Krušnohor. Pivovar není v centru města, jak jsem se mylně domníval. Musíme si ještě máknout cca 2,5 km směr Bublava. Zahrádku u pivovarského bistra je poloprázdná, v jednu chvíli jsme jedinými hosty. Piva mají skvělá! Sedělo by se krásně, nicméně je čas vyrazit dál.
Potkali jsme anděla
Nad Stříbrnou přijímáme pozvání na pohoštění. Paní je trailangelka. Poskytuje zázemí trekařům v rámci projektu Stezka českem. Dostame vodu, meloun, trochu popovídáme a válíme dál. Moc milé setkání. Více takových dobrosrdečných lidí.
Krása střída nádheru = Přebuz a okolí
Z vrcholu Špičák je pěkný výhled do okolí. Kousek pod ním nás zavlaží přicházející bouřka. Jdeme po zelené do Přebuze. Přebuz je pro mě krušnohorská Jizerka. Rozlehlé pastviny a louky, pár chalup a jinak nic, jen příroda a klid. Taková místa mám rád a cítím to i tady.
Říčku Rolavu překračujeme po uzavřeném mostě. Po povodních je v dezolátním stavu. Trocha obav v nás obou je. Podlaha se kýve, drží na pár prknech. Dolů to jsou dobré dva tři metry, co by znamenaly bližší setkání s kamenným korytem Rolavy. Pomalu po jednom přejdeme na druhou stranu. Podél říčky vede cyklostezka. Před rozcestím Chaloupky zastavujeme a svačíme. Hmyz nás žere za živa. Na Jelením vrchu se napojujeme na červenou značku, která nás dovede do Horní Blatné.
Rychlochůzí do Blatné
Touha stihnout otevřenou hospodu je silná. Terén je o poznání těžší, než jsem si představoval. Je to pořád nahoru dolu, úzkýma lesníma cestičkama. Otevřel se nám pohled na Horní Blatnou. Tenhle ještě neznám. Na běžkách přijíždíme většinou od Perninku a Abertam.
Kancelářskej a jeho kámoš
Hospoda U 4 vran se stává naší občerstvovací stanicí. Pan vrchní je milej. Krom piva se nám dostane i pár vtípků. Honza je při objednání první rundy odhadnut na kancelářskou krysu. Když jdu pro druhou rundu, pan vrchní se mě ptá, jestli jsme s Honzou kolegové?! Odpovídám, že ne, že jsme jen kámoši:)
Bojovka s hledáním noclehu
U piva vytipujeme přístřešek na spaní u Černého jezírka. Obsazeno. Pár cyklistů mělo stejný plán. Je tma a my hrajeme vabank. Dojdeme na rozcestí Luhy pod Blatenskou horou. I tu někdo spí. Do druhé půlky bysme se vešli, ale chceme vařit a místní poutník již spí. Třetí na mapě je nouzák přímo na Blatenském vrchu. Dávám mu nejmenší šanci.
Bingo! Je tu volno a je celý jen pro nás. Vedle v chatě probíhá párty. Po večeři zalézáme do spacáků. V noci přijde slibovaný déšť. Ráno kolem nás procházej první turisti. Někteří velice obezřetně, aby nás nevzbudili:)
Umřel mi foťák
Fotky přístřešku jsou zároveň posledními fotkami mého kompaktu Sony. Jeho život vyhasnul tu na Blatenském vrchu. Děkuju, parťáku, sloužil si mi věrně a spolehlivě více jak 15 let.
Červená jáma ještě spí
Z Blatenského vrchu míříme k Červené jámě. Člověk si tu připadá, jak v Pánovi prstenů, v Hobitíně. Kiosek je postaven ze dřeva a hlíny. Funguje celoročně a pro nás je to must visit při každém běžkařském výletu. Domácí koláče, pivo, párek či klobása a k tomu dostaneš zabalenou milou atmosféru. Cestou na Mrtvý rybník hledíme vrchol Plešivec.
Mraveniště u Božáku
Před Božím darem houstne počet turistů. V božídarských rašeliništích to na mě začíná být moc. V Božáku jdeme pozdravit manželé Čádovi do jejich sámošky. Kupujeme sebou lahváče vod Krušnohora.
Končíme v Červeném Vlku
Výlet končíme pivem v nově otevřeném božídarském pivovaru. Obsluha byla milá a rychlá, pokud vezmeme v potaz zcela narvaný podnik. U piva se dáme do řeči se závodníky závodu 1000miles, který byl den předtím odstartován ze Skalné. Někteří spěchají a jiní to mají jako zážitkovou dovolenou, čemuž odpovídá množství vypitých piv:)
Autobusem domů
Z Božího Daru zavedli přímé spoje na Prahu. Za tři hodky jsme na Hradčanské.
Zhodnocení
Západní Krušné hory mají co nabídnout. Před výletem jsem měl obavu z cyrilo-metodějovského termínu, který je turisticky exponovaný. Avšak v lesích na západě Čech to nebylo vůbec znát. Cesta vedla velmi často civilizací, proto doporučuju netahat příliš jídla a vody. Po cestě se dalo jídlo dokoupit či se najíst v hospodách. O spaní se též nemusíte strachovat. Dost nouzových přístřešků je i na německé straně kousek za hranicí. Jejich frekvence se zvyšuje od Horní Blatné k Božímu Daru. Pokud jste milovníky piva, jak pivovar Krušnohor, tak Červený Vlk stojí za návštěvu. Horám a pivu zdar!
Mapa: https://mapy.cz/s/palunagegu
Celkem kilometrů: 94,7 km
Metrů do kopce: 1949
Metrů z kopce: 1559
Povrch trasy: 90 % trail, 10 % asfalt
Jídlo na trase: lze dokoupit po cestě (Skalná, Luby, Horní Blatná). Grande finále v minipivovaru Červený Vlk bylo fajn:)
Voda na trase: doplňovali jsme v hospodách. Doporučuju pramen Kyselky – vynikající
Spaní: první noc jsme spali kousek od Vysokého kamene. Zde nám zázemí poskytnul jednoduchý turistický přístřešek. Druhou noc jsme strávili přímo na Blatenském vrchu v turistickém přístřešku. Přístřešky jsou i na druhé straně hranice.
Doprava: do Aše jsme dojeli z Prahy ranním rychlíkem s jedním přestupem. Z Božáku jezdí na Prahu přímý bus.