Východní Krušné hory a CHKO Labské pískovce aneb po mezinárodní dálkové trase E3

Východní Krušné hory a CHKO Labské pískovce aneb po mezinárodní dálkové trase E3

Krušné hory jsou srdcovka. Krajina byla po staletí poznamenaná těžbou. Místní příroda, která dostala pořádně na frak v dobách socialismu, povstala jako bájný Fénix z popela. Většinu návštěv je počasí ryze horské až skandinávské – vítr a déšť tu jsou pány. Minimum lidí. Ne jinak tomu bylo i v tomto případě. Nebyli jsme zde však na běžkách, kam se rádi do okolí Moldavy z Prahy vypravujeme, ale pěšky a s batohem na zádech. Čekalo nás okolo 80 km s koncem v Děčíně.

Pivovar Ossegg

Z Prahy vyrážíme v pátek po práci. Honza přibíhá na autobusák za minutu odjezd. Řidič není nelida a je ochoten případně nějakou tu minutu počkat. Přestup v Teplicích krátíme dokoupením zásob. Následuje cca 30 minut v příměstském autobuse, který nás vysazuje v Oseku pod úpatím Krušných hor. Bez pivovaru by to nebyl výlet. V Oseku byly dva. Naše kroky vedly do klášterního pivovar Ossegg (od dam z obsluhy jsem se dozvěděl, že s pivovarem Ossegg na Míráku v Praze nemají nic společného, docela překvapení). Pitelnost všech vzorků byla vysoká, což se při večerním výšlapu projevuje na mém výkonu. Cisterciánský klášter v jehož areálu je pivovar usazen, by zcela jistě stál za lepší návštěvu, než kterou degustace piv v pivovaru představovala.

Při cestě na Dlouhou Louku

Nouzák

Čeká na nás nouzák na Vrchu Tří pánů. Deset kilometrů představuje 600 výškových metrů. Před spaním to je pěkná rozcvička. Před Dlouhou loukou trochu kufrujeme (tento moment podezírám, že stál za invazí těch malých černých parazitů, ale to předbíhám). Místo pro nocleh je luxusní. Pro 2 osoby to je ideál, vešli by se i 4. Vcelku slušně nás kryje před větrem. Noc je chladná, ale klidná, větrné elektrárny opodál žádný zvuk nevydávají.

Nouzák

Přes Cínovec na Komáří hůrku

U Nového Města
Chata Vitiška

Po snídani to ženeme směr Cínovec po červené (E3 – mezinárodní dálková trasa. Citace z Wikipedie: „Evropská dálková trasa E3 je turisticky vyznačená trasa v projektované délce 6950 km pro pěší turisty po Evropě od Španělska na východ do Bulharska. Českou republikou prochází při severní hranici, v terénu je vyznačena tabulkami s uvedením E3 a pásovým značením různých barev.“). Na Cínovci překračujeme rychlostní silnici vedoucí do Německa a narážíme na podniky uzavřené v důsledku ukončení hranic. Za Cínovcem u nás přibržďuje německé auto. Okénko letí dolů a postarší manželský pár střílí dotaz v němčině. Nejdříve s Honzou nechápavě koukáme, jak telata na nový vrata. Až po chvíli nám dochází, že se asi ptají na směr Komáří hůrka, kam máme též v plánu dojít.

Cínovec
Pohled na Cínovec
Cínovec
Louky za Cínovcem ve směru na Komáří Hůrku

Komáří vížka

Náš německý pár potkáváme u Komáří vížky. Tanková Plzeň není špatná, to samé však nelze říct o guláši. Co se musí uznat je fakt, že obsluha kmitá a tak jsme za chvíli po obědě. Z vrchu je parádní výhled široko daleko. Teplice jako na dlani.

Teplice jako na dlani

Přes Adolfov do Petrovic

pastviny za Komáří Hůrkou

U Krásného lesa podcházíme dálnici D8. Podchod je tu skutečně velkoryse řešen, migrovat by tudy mohla stáda sobů.

dálniční podchod
Před Petrovicema

Před Mordovnou se nachází hezký přístřešek i s grilem. Avšak je stále brzo a tak sypeme dál. Obklopují nás krušnohorské louky. Krajina se od Moldavy a Cínovce proměnila. Právě loukami. Před Petrovicemi procházíme kolem obrovských pastvin a stád dobytka. Máme žízeň, proto se v Petrovicích zastavujeme na „jedno“. Jsme možná pravděpodobně jediní Češi, obchody i restaurace míří na německou klientelu. I když si dáváme pouze piva, obsluha je velice milá a doplňuje nám bez problémů vodu. 38 km je za námi. Je čas začít hledat místo pro nocleh. To nacházíme před rozcestím Nad Rájcem. Skromný přístřešek s lavičkami a malou stříškou je pro dnešní noc dostačující. Oblačnost se přežene během noci krátce, což řešíme úkrytem pod lavicemi a stolem.

bivak druhou noc

CHKO Labské pískovce

Děčínský sněžník
výhled od Sněžníku

Ráno před snídaní řešíme klíšťata. Já dvě (už dost nacucaný) a Honza jedno (taky slušnej kousek). Kde jsme k nim přišli nevím, ale podezření padá na průchod vysokou trávou před Dlouhou Loukou. Z Děčínského sněžníku je vidět do údolí Labe i hřebeny Lužických hor. Výhledy jsou famózní. Ze Sněžníku se odpojujeme z červené trasy E3 vedoucí do Děčíně. Volíme delší trasu po zelené. Po staré dlážděné cestě, kde to je chvílema soutěž o zlomenou nohu, narazíme na starou vodárnu, která chrlí litry vody. Od Čertovy vody až do Děčína vede cesta lesním traverzem, mírně nahoru a zase dolu, turisti téměř žádní, nádhera.

Břízkový les za Sněžníkem
Místní kytka
stará vodárna

Pivovar Nomád

Traverz před Děčínem
Děčín
Děčín

V Děčíne docházíme kolem zámku do pivovaru Nomád. Piva jsou dobrý (až na poslední vzorek, který má zvláštní chuť). Pivovar mohu s klidným srdcem doporučit. Na vlakové nádraží to je cca 25 minut chůze. Rychlíky na Prahu jezdí snad každé dvě hodiny. Značka ideál.

U Děčínského zámku
Pivovar Nomád

Shrnutí

V pivovaru mi odpustí, ale tohle nebyl zrovna povedenej kousek:)

Nenáročný úsek pohraničím s příjemným stoupáním/klesáním vhodný jako víkendová akce. Z Prahy dobré spojení jak na začátek treku, tak i z jeho konce. Mnoho možností k přespání. Minimum turistů (téměř po celou dobu jsme šli sami). Voda i jídlo byly po cestě.

Celkem kilometrů: 80 km

Metrů do kopce: 1618

Metrů z kopce: 1797

Povrch trasy: 90 % trail, 10 % asfalt

Jídlo na trase: Cínovec, Komáří Vížka, Adolfov, Petrovice, Pivovar Nomád v Děčíně

Voda na trase: studánky po cestě byly, případně hospody (všude nám mile dočepovali)

Spaní: bivak na Vrchu Tří pánů (nouzový přístřešek)/odpočinkový přístřešek v CHKO Labské pískovce nedaleko před rozcestím Nad Rájcem. Bez ohně a s heslem „Co sis do přírody přines, to si i odnes“!

Doprava: autobus, vlak

Mapa: https://mapy.cz/s/juvavokage

Tags: , , , , , , ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *