GR11 – DEN 3.

GR11 – DEN 3.

Ve 4:30 přichází déšť a vítr. Budím se a čelovkou kontroluju, zda to můj tarp zvládne. V jeden moment mi vítr vyrve jeden kolik. Opírá se do strany, kterou sem vyhodnotil za bezvětrnou:) Jsou tam ještě 2. Pohoda. Když vidím, jak si vede ten krajní kolík, jímá mě hrůza, že budu chytat tarp někde dole u Elizonda.

Elizondo

Vše dobře končí. Budím se suchý v 7:00. Lekce to byla mimořádná a asi varovaní pro opravdový hory, který teprve přijdou.

Karolina i Jamie balí. Mně to nejde. Odchází napřeď do města. Cvičím a balím mokrej přístřešek. Ukazatel do Elizonda říká 4,5km za 1:20h. Je to z kopce a tak se mi daří být za 45 min. dole.

Elizondo

Dokupuju jídlo a pak jdu na kávu a dezerty. Ten s čokoládovou naplní je skvělý. Po kávě provětrám spacák a tarp v zahradě kostela.

Sušíme

V 11:00 vyrazím na trail. Za městem začíná pršet. V kopci dojdu Paua. Poslal své vysoké pohory domu poštou a pořídil v Elizondu nízký trailovky. Ty jsou šetrnější k nohám na takhle dlouhý cestě.

Dneska je to pořád a jen do kopce. Klouže to jak prase. Blato. Hodně bláta. Prší. Prší dost a celý den. Valíme nahoru. Střídáme se v tažení.

Pauza u lovecké chaty s vodou

Krátkou pauzu dáváme po 2 ostrých hodinách. Je tu i voda, ale zastavení znamená rychlou zimu. Potkáváme kluky německý z Jeny. Stoupáme stále nahoru. Je mlha, prší a fouká vítr. Je to nekonečný. Dochází mi energie. Na druhý zastávce svačíme. Vypiju hodně vody.

Dnes se dostáváme poprvé přes 1000 m.n.m. Vítr a déšť s mlíkem, jak v mých milovaných Kruškách:) Začíná to být zabijačka.

Pohoda

Pau poplete časomíru a místo „už tam máme být“ svítí na rozcestníku dalších 3,5km. Zabědujeme si a makáme dál.

Pau přelézá ohradu. Ostnatý drát všude kolem.

Dolu do sedla, kde dneska spím, sprintujeme. Dle průvodce a map tu nic není. Ani místo pro stan. Až na unibunku, která slouží jako refugio. 2 postele a velký stůl. Žádný světlo ani kamna, ale SUCHO! Rozhoduju se zůstat. Pau po sváče metelí další 2h nahoru do refugia, kde má buknutou postel a sprchu:) Šel bych, ale nechce se mi. Raději beru pryčnu, bez sprchy.

Bivak v sedle Puerto Urkiaga

Za chvíli přijdou kluci německý z Jeny a Niels (32, Berlín). Pak ještě starší německý pár a je plno. Kluci z Jeny jdou spát do Frankova bunkru vedle. Niels bere palandu nade mnou. Dávám koupel v potoce a po 3 dnech je Václav zase krásnej:)

Sním 250g bulguru a quinoi. 150g prošuta a 65g pohankový kaše. Hlad mám pořád.

Ve 21:00 dorazí Fabian (Münster, Německo). Je to ten týpek, kterého sem potkal u bunkru na kopci 2.den.

Nachozeno dnes: 25km
Nastoupáno: 1090m
Naklesáno: 750m

Kumulativně ujito: 85km

Tags: , , , , , , , ,

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *