GR11 – DEN 17.

Zuza opouští kemp v Torle první. Nejsem nejpomalejší. S Mariem čekáme na Fabiana.

Napojujeme se na GR15, která nás přivádí zpátky na GR11. První kilometry doslova letíme. Hikujeme lesem, hezky ve stínu, podél řeky.

Na parkovišti to začne. Prodíráme se pralesem turistů. Tohle jsou Krakonošovy hory v době největší sezony. Chodníky jsou upraveny. Cítím se tu jak v zoologický, ne v národním parku. Na informační tabuli je výčet všech pravidel, které se nesmí porušit.

Jakmile se dostaneme na 1700 m.n.m, otevírá se před námi „nový svět“.

Náhorní plošina s vodopádem a vysokou stěnou na konci údolí. U vodopádu obědváme a dosušujeme věci. Zde končí masy turistů.

Do refugia de Goriz jde každý za svý. Po obědě to je peklo. Slunce je nažhavený na maximum a dává nám strašně zabrat. Snažím se mít těch 500 výškových a 3km rychle za sebou.

Nahoře jsem po Máriovi druhý. Třetí dojde Zuza a peloton uzavírá Fabian. Nemluví. Chce pizzu a postel🤣Poprvé zpochybní, zda trek dokončí.

V refugiu de Goriz to žije. Chvíli co dojdeme, spustí se bouřka. Uvnitř je narváno k prasknutí. Máme stůl. Je nám dobře. Dáváme první pivo.

Zuza a Mario hrajou s vedlejší skupinou Dobble. To je absolutní bordel:) Není slyšet slova.

Zuza tlačí na odchod. Plán byl bivak 2h za Gorizem. Naštěstí se nám dostává do rukou aktuální předpověď.

Pršet bude až do 21:00. Panská část ji přesvědčí, že v tomhle dál do hor nejdeme.

V 18:30 přijdeme o stůl. Podává se večere ubytovaným (když tu spíš, automaticky si musíš koupit večeři). Ti mají přednost a nárok na posezení.

Postáváme kde se dá a pijeme pivo. Do chaty proudí další a další turisté. Totálně promočení a zkřehlí. Jedna holčina sedí, klepe se zimou a brečí.

Kupujeme si místa pro stan vedle. Vedle refugia je legální bivakovat. Permit si musíte koupit na chatě. Ideálně si místo rezervovat emailem (Zuzy email zde našli). Do 8:00 musí být bivak dole, kvůli správě NP.

Když chvíli neprší, obhlížíme volné parcely pro bivak. Musíme nahlásit čísla parcel na recepci. Některé parcely jsou po bouři bazénky🤣V některých je naděláno od ovcí.

Dvakrát se pokusíme postavit bivak. Dvakrát nás odežene bouřka.

Jsme svědky momentu, kdy Francouzce uletí při kolíkování stan. Normálně staví, nekolíkuje, foukne a stan je v rokli. Holka se směje. Jde část GR11. Je z Normandie a již nekolikátý den ji potkáváme. Já bych asi brečel😅

Kolem 21:00 je po bouři. Stavíme bivaky. Kolíkuju jak o život. Zatěžuju hlavní kolíky kameny.

V ceně kempu máme i 4 minuty teplý sprchy:) Tu využívám až ráno.

V deset se zábava ukončuje. Španělská skupina dělá takový bugr, že je vedoucí refužka přijde vyklidnit😅
Jdeme spát. Noc je krásná. Hvězdy svítí. Nebouří. Držím to, co to jde. V 5:30 opouštím teplo spacáku a jdu vykonat malou potřebu.

Ujito: 19,5 km
Nastoupáno: 2026m
Naklesáno: 818m
Kumulativní vzdálenost: 327,5km