Po noční bouřce zjišťuju, že jsem suchý, ale bez energie. Ta mi v prvních kopcích, kdy lezu na nejvyšší bod GR11, znatelně chybí. Na hřebeni je strašná kosa. Vítr mě nutí k rychlému proběhnutí úseku. Mrzí mě, že se s vrcholy loučím z rychlíku. Setcases je pro mě druhý Parzán. Mám problém najít otevřenou knajpu. Když už se povede, vřelosti aby v ní člověk pohledal. Rovnováhu vesmíru vyrovná lokální obchůdek s milou obsluhou a výtečnými kousky v nabídce. Hledání bivaku se změní na bojovku.