Jak jsem povídal o GR11

Po návratu jsem dostal pár zpráv od přátel, kteří se ptali, zda bude nějaké promítání či jim o své cestě povím víc. Protože vyprávět celejch 43 dnů každýmu zvlášť by mě připravilo o hlasivky, rozhodnul jsem se nahnat všechny v jeden večer do prostor podniku Úl na Sídlišti Ďáblice. Tady se odehrálo 10. listopadu 2022 moje první a zatím poslední povídání o pyrenejském putování.

Před přednáškou následovalo setkání s provozní Úlu, paní Martou, která byla moc milá a naše představy o promítání se setkali na první dobrou.

Pořád jsem si říkal, že mám moře času připravit si powerpointovou prezentaci. Nakonec jsem to samozřejmě smolil týden před událostí, jak už to tak bývá:)

Večer začal setkáním s mou kamarádkou Zuzou z Varšavy, se kterou jsme prošli kus GR11 spolu. Hodil jsem jí ze zdvořilosti laso nedoufajíc vůbec, že by se jí chtělo trmácet do Prahy. Ale Zuza mile překvapila a tak jsme si mohli dát zase pivo společně v Úlu:)

Mluvit před davem více jak 30 lidí mi nahánělo lehkou hrůzu (i když byla většina rodina a přátelé). Po dvou pivech a krátkém rozjezdu sem se dostal do správné provozní teploty. Večer utíkal jako voda, až mi bylo na konci líto, že je po všem. Užil jsem si to maximálně. Největší dík patří všem, kteří mohli dorazit a byli u toho se mnou.

Monče se podařilo pořídit ZÁZNAM celého večera. Kvalita je bohužel nižší (asi vlivem rušení projektorem). I tak, pokud byste nevěděli co se zimním večerem, zde je celé mé vystoupení: