GR11 – DEN 34.

V noci bylo chladno. Ráno ukazoval teploměr v nejbližším městě 6 stupňů Celsia. I tak se spalo jak v bavlnce.

Kousek po uložení se ke spánku, než jsme usnuli, proběhl mezi bivaky zbloudilý kůň nebo kráva. Naštěstí to byla chvilková záležitost. V noci byl klid.

Na refužku dostaneme ranní kávu. To je ráno, jak má být. Padla pořádná rosa. Sušíme o sto šest. Pau se dnes pouští kousek od Puigcerdy. Mají tam rekreační domek. Já si to štráduju do Puigcerdy. Pořád z kopce.

Před první civilizací stavím. Cvičím. Když končím, dojde mě Toni a Claudie. Míjíme se od Espotu. Naposled jsme se střetli před pár dny v Tavascanu. Claudie dnes odjíždí z Puigcerdy dom. Toni hikuje do úplného konce. Posílá mi foto rozcestníku, který včera ukazoval na Cap de Creus.

Z vesnice Guils de Cerdanya patří většina trailu silnici. Aut potkám proti spousty. Šlapu do toho, ať mám silniční úsek rychle z krku.

V Puigcerde se cítím, jak když přijde křovák poprvé do města😅Milion aut. Hluk. Lidi. Jdu kolem pekařství. Stojí se tam fronta. Hmm, to by mohlo být fajn. Stojím taky frontu.

Když se dostanu na řadu, paní s pomocí ostatních zákazníků, dává moji objednávku do kupy:) Kupuju tuňákovo-zeleninovou kapsu. K tomu sladký koláč. Nádhera. Vrátím se do parku. Hltám to, jak kdybych týden nejedl.

Potom se zastavuju na zahrádce. Objednávám Estrellu. Pan majitel je milý. Odcházím na záchod. Nechávám ležet telefon připojený do powerbanky na stole. Poprosím paní s dcerou od vedle, zda by mi na to hodily oko.

Když se vrátím, podávají mi telefon. Paní říká, že mám být víc opatrný. Není to sice Barcelona, ale může se stát cokoliv. Hold už nejsem v horách.

Chtěl jsem si dat polívku. Tu nemají:( Tak si poručím omeletu se sýrem a rajčatovou marmeládou. Dostanu znovu bocatu. Tedy sendvič s omeletou a sýrem v rajčatový omáčce. Je to moc vynikající. Je to druhej chod a sotva potom dejchám. Pauzu zakončuju Americanem.

Původně bylo v plánu zůstat v kempu v Puigcerde. Zkulturnit se. Město na mě působí příliš chaoticky, hekticky. Rozhoduji se popojít do hor. Zítra dojdu do Planoles, kde je fajnový kemp. Tam provedu očistu těla.

Předtím musím nakoupit. Carefour je na kraji města. Docela peklo tam z města po krajnici dojit.

Lidí je uvnitř, jak u nás po ránu v Kauflandu. Přepínám do modu lasičky. Rychle a mrštně se posmýkám mezi regály. Hrajou nějakou debilní znělku Carefour dokola. Děs a hrůza🤣🙉Objevím proteinové tyčinky. Nakoupím a jdu k pokladně. Pán s rodinkou za mnou se mě ptá, zda jdu Transpirenaica. Odpovídám, že ano. Uznale kýve hlavou. Já bych zatím neviděl zas tak ohromnou Odysseu🤣. Dostanu slevu. Tu dam pánovi, ať ji příští dny využije.

Mažu do hor. Ve druhý vesnici Villalobent skáču nepozorovaně do řeky a myju se. Vody tam je po kotníky. Aspoň něco. Stoupám po šotolině vzhůru. Potkávám honáky dobytka. Mám data. Pouštím si ze Spotify kvanta hudby. Nejlíp se mi jde při YoYo Bandech😅.

Nahoře potkám holku s klukem. Maj kempingové věci. Ptají se, zda je poblíž nějaká civilizace. Říkám jo, dolu tak hodinku a půl. Jsou úplně šťastni. Mapy.cz jim nestačím prodat🤣

Na hřebeni začne přibývat dobrých míst k zabivakovaní. Kousek popojdu. Ve stráni najdu placek s hezkým výhledem na sjezdovky v La Molině a na Puigcerdu. Opět tu je od krav a koní solidně naděláno. Místo pro tarpík se najde. Stavím. Dojídám zbytek ovčího sýra ( ovčí sýr už nemůžu a nechci vidět😆).

Pozoruji západ slunce. Krávy zvoní okolo. Snad mi nechají vyspat. Zítra mi zbývá 18km do Planoles. Tam bych rad zůstal 2 dny v kempu. Nabral síly na další část cesty.

Nahoru jsem nesl 3litry vody. Dobře sem udělal. Řeka po cestě byla vyschlá. Bohužel to bude s blížícím se mořem horší a horší. Tahle část Španělska je vyschlá jak trout.

Ujito: 22km
Nastoupáno: 628m
Naklesáno: 1052m
Kumulativně uraženo: 623km